Strategický záměr – jak to funguje?

Dlouhodobé záměry jednotlivých vysokých škol se připravují na základě Strategického záměru z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Dávají je dohromady pracovní skupiny rektorátu a schvaluje je akademický senát. Z nich pak dále vycházejí  záměry jednotlivých fakult.

Strategický záměr ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021 (schválený 30. června 2020) obsahuje pouze jednu neurčitou formulaci o ekologicky udržitelných životních stylech ve svém prvním prioritním cíli. Nicméně mezi další identifikované významné oblasti vedle šesti prioritních cílů patří také: příspěvek vysokých škol k adaptaci na změnu klimatu a ekologické aspekty jejich provozu, vč. snižování uhlíkové stopy.

Je na všech součástech vysokého školství, aby nezanedbaly tuto významnou oblast, zařadily ji mezi svou prioritu a zavázaly se ke konkrétním opatřením v souladu s principy klimatické spravedlnosti.
Školy mají čas na svých plánech pracovat do března příštího roku. Většina škol má plány už dlouho rozpracované, teď je tedy nejvyšší čas se svým školám ozvat!

Jak by takové kroky mohly vypadat?

Jednotka pro udržitelnost – Sustainability Unit

V zahraniční praxi osvědčený nástroj umožňující univerzitám naplňovat svou společenskou roli při snižování emisí skleníkových plynů a ekologické stopy obecně. Jedná se o primárně manažerské pracoviště, které systematicky koordinuje všechny aktivity spojené s udržitelností na univerzitě počínaje činností různých ekologických skupin, přes vědu a výuku v environmentální oblasti až po správu budov. Takové placené pozice jsou běžné na vysokých školách v zahraničí, v ČR mají takzvanou zelenou kancelář pro udržitelnost pouze Mendelova univerzita v Brně a Česká zemědělská univerzita v Praze. Přitom jde o nejjednodušší a nejstrategičtější způsob, jak zajistit, aby se téma udržitelnosti neustále zohledňovalo.

Dopad na klima na prvním místě 

Univerzity by měly brát dopad na klima jako základní kritérium při rozhodování se o:

• Mobilitě (zahraniční konference, doprava do školy)
• Stravování  (menzy, automaty, pohoštění)
• Přerozdělování financí  (granty, vypisování veřejných zakázek)

Všechny tyto kroky směřují k uhlíkově neutrálním vysokým školám.

Další konkrétní požadavky najdeš na našem webu pod záložkou požadavky.

Proč potřebujeme snižovat emise skleníkových plynů?

Zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2018 varuje, že bez velmi významného omezení emisí skleníkových plynů překročí globální oteplování v letech 2030 až 2052 hranici 1,5 °C. Stejná zpráva nastiňuje řadu potenciálně devastujících důsledků tohoto oteplení od zvýšení hladiny moře, přes úbytek biologické rozmanitosti, až po šíření nemocí. V roce 2016 podepsaly státy světa Pařížskou dohodu o klimatu, ve které se shodují, že globální nárůst teploty musí být omezen na maximálně 1,5 – 2 °C. Státy učinily řadu závazků ke snížení emisí, aby v tomto období zamezily nárůstu teploty. Nedávná analýza však upozorňuje, že závazky většiny států byly nedostatečné a že žádný významný průmyslový stát není rovněž v současné době na dobré cestě ke splnění svých dosavadních závazků.

Co je to klimatická spravedlnost?

Klimatická krize, které dnes naše planeta čelí, není pouze jednou z největších soudobých výzev pro přežití naší civilizace, je i zásadní nespravedlností. Nejvážněji dopadá na ty, kteří nejméně přispěli k jejímu zavinění, a kopíruje a prohlubuje nerovné rozložení bohatství a moci ve světě. Historická odpovědnost za drtivou většinu emisí skleníkových plynů leží na průmyslových zemích globálního severu. Usilovat o klimatickou spravedlnost znamená přijmout, že nebudeme schopni demokraticky čelit změnám klimatu, pokud nebudeme diskutovat zásadní otázky týkající se současného rozložení bohatství a moci, a to jak na lokální, tak národní a mezinárodní úrovni. Jsme přesvědčeni, že na vysoké školy diskuse o závažných globálních problémech patří. Jsme zároveň toho mínění, že vzdělání je zásadní při emancipaci lidí, jejichž hlasům doposud nebylo nasloucháno. Víme, že vysoké školy mají potenciál propojovat lidi z různých míst, zemí i světadílů a vytvářet tak jednu z platforem pro spravedlivé a demokratické řešení klimatické krize.

Petici už jsem podepsal/a. Co dalšího můžu udělat?

S vaší podporou se budeme domlouvat s vedením univerzit i jednotlivých fakult tam, kde působíme. Chceš se taky zapojit a šířit petici na svojí škole? Nebo chceš pomoct se sepsáním dopisu akademickému senátu nebo rektorovi nebo se založením klimatické buňky na své škole? Napiš nám na info@univerzityzaklima.cz nebo na facebook Univerzity za klima!