Sucho nepočká, až pandemie skončí
Dnešní Den Země, stejně jako koronavirová pandemii, je příležitostí
k promýšlení, v jaké společnosti jsme žili a v jaké chceme žít
v budoucnu. Současná představa budoucnosti „po koroně“ je zatím
taková, že se vrátíme k původní podobě společenského systému. Ten
nás však svým spoléhání na fosilní paliva a konzumní styl života uvrhl
do klimatické krize. Proto potřebuje přemýšlet o společnosti, která
přijde, jako o nové, lepší a především ekologické. A kde jinde by se mělo
začít, než na vysokých školách?
Vysoké školy jsou jedněmi z největších zaměstnavatelů financovaných
veřejnými prostředky. V současné době připravují strategické záměry.
Mnohé z nich již dnes začleňují požadavky Univerzit za klima do svých
dlouhodobých strategií. Pokud se univerzity mají postavit čelem ke
změnám klimatu, nemůžou být jejich snahy nahodilé. Je potřeba aby
s námi spolupracovaly a vzaly naše požadavky na vědomí.
Univerzity za klima jsou iniciativa studentů, pedagogů a dalších
zaměstnanců vysokých škol, kteří se chtějí podílet na proměně svých
institucí směrem k uhlíkové neutralitě a udržitelnosti.
Univerzity za Klima vznikly na jaře 2019 a navazují na aktivity
globálního středoškolského hnutí za udržitelnost Fridays for Future.
Univerzity za klima nyní fungují v Brně, v Olomouci, v Ostravě a v Praze.
Univerzity za klima fungují i během koronavirové krize. Klima také
nepočká, až pandemie skončí.
Stanoviska Univerzit za klima v období koronavirové pandemie
• Aktuální koronavirová krize by neměla být důvodem odsunutí tématu
klimatických změn a dalších ekologických či sociálních problémů, ale spíše
impulsem k promýšlení, v jaké společnosti, chceme žít, až pandemie odezní.
• Členové Univerzit za klima se v době pandemie podle svých možností
zapojují do lokálních dobrovolnických aktivit, jako je sbírka pro lidi bez
domova, iniciativa korona bez nájmu či šití roušek a jejich distribuce.
• Hrozící ekonomická recese by neměla být důvodem snížení či omezovaní
rozpočtů vysokých škol.
Aktuální cíle Univerzit za klima
• Ve strategických plánech všech vysokých škol by se měl objevit záměr
snížit ekologické dopady jejich činnosti. Vysoké školy by se měly konkrétně
zaměřit na snížení spotřeby elektřiny, odebírat ji pouze z obnovitelných
zdrojů, snížit úniky tepla z budov, zvýšit recyklaci produkovaných odpadů a
šetrněji zacházet s vodou.
• Chceme, aby české vysoké školy vyvinuly vlastní strategie pro
ekologické otázky a založily pracoviště, která budou dané strategie
převádět do praxe. Jako vzor mohou sloužit zelené kanceláře pro udržitelnost
Mendelovy univerzity v Brně a České zemědělské univerzity v Praze. Zelené
kanceláře by měly iniciovat a prosazovat ekologická opatření ve všech
organizačních a funkčních složkách vysokých škol.
• Vysoké školy by měly plnit svou třetí roli ve společnosti a podněcovat
debatu na téma klimatických změn a udržitelnosti také na zastupitelstev
měst, v nichž sídlí. Jednou z možností je podnikat kroky k tomu, aby se město
připojilo k existujícímu Paktu starostů a primátorů pro udržitelnou energii a
klima a zapracovalo do své strategie akční plán pro udržitelnou energii
a klima tzv. SECAP. Signatářů paktu je v ČR zatím pouze jedenáct (Brno,
Chrudim, Hlinsko, Jeseník, Liberec, Litoměřice, Lkáň, Mezilesí, Ostrava, Praha
a Písek).
• Vliv na změnu klimatu by se měl stát jednou z hlavních kategorií při
přidělování veřejných zakázek vypisovaných všemi vysokými školami.
Dosavadní činnost Univerzit za klima
BRNO
„Vysoké školy patří mezi největší veřejné instituce v České
republice, zaměstnávají desetitisíce lidí. Chceme, aby dostály své
třetí roli a pomohly společnosti vypořádat se s hlavními problémy
dneška, včetně změn klimatu. Proto je potřeba aby všechny
začlenily naše požadavky do strategických plánů. Nejenže
nemáme čas na přešlapování na místě, ale není možné se stavět
zády ani k požadavkům studujících.“
Mikuláš Černík, student Fakulty sociální studií Masarykovy univerzity
Univerzity za klima se v rámci Masarykovy univerzity setkali se zástupci fakultních
senátů, celouniverzitního senátu i rektorátu. Na Fakultě sociálních studií již vzniká
z popudu děkana první pracovní skupina o udržitelnost.
Dne 20. 2. 2020 proběhla díky aktivitě členů Univerzit za klima přednáška Fakta
o klimatu, kterou zaštítila na Přirodovědecká fakulta MUNI a které se zúčastnilo
několik stovek studentů a zaměstnanců univerzity.
Masarykova univerzita k 16. dubnu 2020 oznámila, že nakoupila elektřinu se
zárukou původu z obnovitelných zdrojů. Principy společenské odpovědnosti
a udržitelnosti se Masarykova univerzita zavázala zapracovat do svého
dlouhodobého záměru pro období 2021–2025.
OLOMOUC
„Na Univerzitě Palacké se ukazuje, jak je spojení studentů
a akademických pracovníků důležité a efektivní. Osamocený
studentský hlas nemá v hierarchické struktuře univerzity takovou
sílu, jako když je podpořen například ze strany pedagoga.
Studenti zase mají dostatek vůle a energie udržovat ekologické
otázky živé a iniciovat o nich diskuzi.”
Barbora Liška, studentka Filozofické fakulty UPOL
Na začátku roku 2020 se začala scházet skupina akademických pracovníků
Univerzity Palackého, aby podpořila studentskou iniciativu Univerzit za klima,
komunikovala přímo s vedením univerzity a pokusila se prosazovat požadavky
klimatické udržitelnosti a uhlíkové neutrality na institucionální úrovni. Tato témata se
tak dostávají do akademického senátu především Filozofické fakulty Univerzity
Palackého. Skupina se též snaží prosadit programový dokument požadavků do
dlouhodobého záměru univerzity pro období 2021-2025.
Na tomto konkrétním příkladu lze vidět, jak je podpora ze strany akademických
pracovníků důležitá a efektivní.
OSTRAVA
„V současné chvíli komunikujeme s vedením Ostravské
Univerzity o možnosti našeho zapojení do příprav
strategických dokumentů. Už víc jak měsíc organizujeme
dobrovolnickou pomoc pro nejpotřebnější a věnujeme se
lokálním ekologickým tématům, například v kampani STOP
KOKSOVNĚ. Téma enviromentální spravedlnosti vnímáme
v Ostravě velmi citlivě a jsme zvědaví, jak se univerzita do
budoucna k našim podnětům postaví.“
Barbora Kurtinová, studentka Fakulty umění Ostravské Univerzity
Skupina studentů převážně bakalářských a magisterských oborů, která si říká
Klimanástupiště, se začala scházet na konci roku 2019 a navázala na aktivity Univerzit
za klima na ostatních univerzitách. Napsala otevřený dopis všem děkanům
a děkankám fakult Ostravské univerzity. V něm je vyzvala k zhodnocení aktivit, které
jejich fakulty v reakci na klimatickou krizi podnikají. Stejný dopis skupina zaslala
i vedení Ostravské univerzity. Vedení OU pozvalo členy skupiny do pracovních skupin
k přípravě strategického záměru pro období 2021–2025.
Ve stejné době skupina připravovala týdenní happening v prostorách Ostravské
univerzity, který měl nastartovat širokou diskuzi o tématech spojených s klimatickou
krizí a který nazvala Přátelské táboření na FSS (http://klimanastupiste.cz/). Akce
i účast na strategických skupinách se však musely odložit kvůli pandemii koronaviru.
V současné chvíli skupina komunikuje s vedením OU o dalším postupu a věnuje se
lokálním tématům, jako je například kampaň STOP KOKSOVNĚ.
PRAHA
„Částka půl milionu korun z fondu rektora UK může být na
univerzitě se 17 fakultami, 50 000 studujícími a s rozpočtem
přes deset miliard korun vnímána pouze jako první vstřícné
gesto. Klíčová však budou zejména nadcházející jednání na
senátních komisích a jednání o dlouhodobém strategickém
záměru univerzity.“
Michaela Babišová, studentka Fakulty humanitních studií UK
Od 12. do 17. listopadu 2019 jsme v Praze na FF UK pořádali Okupační stávku za
klima, které se zúčastnili studenti, pedagogové a odborníci napříč společností.
Na zasedání Sociální komise Akademického senátu Univerzity Karlovy bylo
25. listopadu 2019 z popudu Univerzit za klima schváleno toto usnesení:
Sociální komise AS UK vyzývá vedení UK, aby ve spolupráci
s vedením fakult a dalších součástí UK provedlo zhodnocení
stávajícího provozu UK s ohledem na dopady na životní prostředí
(např. nezávislý ekologický audit) a připravilo konkrétní návrhy pro
zlepšení. Sociální komise AS UK zároveň vyzývá vedení UK, aby na
úrovni kolegia rektora zhodnotilo konkrétní navržené body
předložené Sociální komisi AS UK iniciativou „Univerzity za klima“
a prezentovalo plénu AS UK do konce ledna 2020 možnosti jejich
realizace. Sociální komise AS UK zároveň vyzývá orgány UK k tomu,
aby s náležitým důrazem zohlednily problematiku klimatu při
přípravě nového dlouhodobého strategického záměru UK.
Akademický senát Univerzity Karlovy 29. listopadu 2019 pak usnesení Sociální
komise “vzal na vědomí”.
Následně 24. ledna 2020 rektor Tomáš Zima Akademickému senátu Univerzity
Karolvy oznámil, že vyčlenil z rektorského fondu půl milionu (tedy čtvrtinu jeho
ročního objemu) na letošní aktivity v rámci Centra pro otázky životního prostředí
(COŽP UK).
Rektor Zima krátce zmínil i potřebu vyčlenění dalších finančních prostředků pro
příští rok. V budoucnu by se měly environmentální dopady zohledněny jako kritérium
při vypisování veřejných zakázek Univerzitou Karlovou. V plánu je údajně rovněž
navázání spolupráce jak s Magistrátem hlavního města Prahy, tak se zahraničními
partnery. Jednání o možných změnách mělo proběhnout i s menzami a správou
budov. Za organizátory nově vzniklé pracovní skupiny „Udržitelná Univerzita
Karlova“, která je složena z akademických pracovníků napříč přírodovědeckými
a humanitními obory a která spolupracujíce s Univerzitami za klima, poděkovala
senátu a vedení univerzity za dosavadní vstřícný přístup dr. Jana Dlouhá.
Částka 500 000 Kč může být nicméně v rámci Univerzity Karlovy s jejími
17 fakultami, 50 000 studujícími a s rozpočtem přes 10 miliard Kč vnímána pouze
jako vítané vstřícné gesto. Klíčová budou nyní zejména nadcházející jednání
na senátních komisích a to, jak se ochrana klimatu promítne do
vypracovávaného dlouhodobého záměru univerzity. Přesto lze dosavadní
vývoj hodnotit pozitivně.